Kalkulačky ve výuce

Vždycky nechte žáky nejdřív tipnout výsledek nahlas, a teprve pak posunout posuvník. Bez tipu je to klikačka. S tipem vznikne očekávání, které se buď potvrdí, nebo nabourá. A boření očekávání je to, co si člověk pamatuje.

Zadání 1: Kolik ti sežere prasátko. Nastavte 500 Kč měsíčně na deset let a přepínejte mezi prasátkem a spořicím účtem. Nechte třídu tipnout rozdíl, většina tipne pár tisíc.

Zadání 2: Vklady rostou dvakrát, výsledek třikrát. Na investiční kalkulačce nastavte 500 Kč měsíčně a přepínejte dobu mezi deseti a dvaceti lety. Tip dopředu je tady povinný, skoro nikdo netipne správně.

Zadání 3: Tři cesty, stejná stovka. Napište na tabuli všechna tři čísla za deset let vedle sebe a položte hlavní otázku hodiny: proč tedy nedají všichni všechno do posledního řádku? Odpověď o riziku musí zaznít od žáků, ne od vás.

Kalkulačky jsou zjednodušené záměrně. To není nedostatek, který byste měli zamlčet, ale nejlepší materiál na kritické myšlení, jaký v té hodině máte.

• Sedm procent je dlouhodobý průměr, ne roční jistota. Zeptejte se, co by dělali, kdyby hodnota za rok spadla o pětinu.
• Inflace se nepočítá. 260 000 Kč za dvacet let nekoupí to, co dnes.
• Poplatky nikde nevidíte. Nechte snížit výnos ze sedmi procent na pět a sledovat, co to udělá s koncem.